Kvalita života v Broumově

Stejně jako v předešlých letech získal i letos jistou mediální pozornost žebříček obcí sestavený firmou Obce v datech za přispění firmy Deloitte. Srovnává se v něm kvalita života ve městech, které jsou tzv. obcemi s rozšířenou působností. Do této skupiny patří i Broumov, který se tak ve srovnání objevuje a stejně jako v předešlých letech pro něj toto srovnání nedopadá dobře. Konkrétně letos se umístil na 202. místě, přičemž celkově má žebříček 206 míst. Pokud jste žebříček neviděli, je dostupný zde.

Reakce měst z posledních míst bývají často popudlivé nebo se z nich odráží jistá beznaděj, kterou může takové umístění vyvolávat. Těmto srovnáním, i když možná nelichotivým, se nechce Strategická rada regionu Broumovsko vyhýbat, a proto jsme se letos rozhodli na žebříček a hodnocení podívat blíže a pokusili jsme se rozklíčovat, co postavení Broumova ovlivňuje a připojili jsme několik komentářů. Je Broumov opravdu jedním z nejhorších míst k životu v Česku?

V první řadě je nutné myslet na to, že celý žebříček je velkou zkratkou. Díky tomu je také tolik mediálně populární, protože nabízí stručné vysvětlení pro velmi komplexní problematiku. Než přistoupíme na hru autorů žebříčku a budeme srovnávat kvalitu života v Praze či v Brně s kvalitou života v Broumově nebo v Podbořanech, musíme si uvědomit, že do mozaiky Česka patří dalších více než 6 000 obcí, které se v žebříčku nenacházejí.

Kvalita života ve všech těchto obcích je jistě ovlivněna mnoha faktory. Autoři žebříčku ty své rozdělili do třech kategorií – zdraví a životní prostředí, materiální zabezpečení a vzdělání a vztahy a služby. Relativně nejlépe Broumov dopadl v kategorii zdraví a životní prostředí (177. místo), z hlediska materiálního vzdělání a zabezpečení je podle autorů 197. v Česku, vztahy a služby jsou zde ale nejhorší ze všech srovnávaných měst (206. pozice). Jak je to možné?

Kromě přítomnosti určitých služeb či jevů přímo ve městě samotném je v určitých ukazatelích zohledněna vzdálenost dojezdu autem 30 minut od radnice. To je pro Broumov problém, protože v této vzdálenosti není žádné větší město, nevejde se sem Náchod ani Trutnov. Tento fakt v indexech nahrává velkým městům (která mají všechny služby na svém území) nebo městům v jejich zázemí, případně městům na dálnici. Prvním městem více než 30 minut jízdy od krajského města jsou v žebříčku Hořovice na 20. příčce (ale stejně mají v dojezdu 30 minut Beroun, Příbram a Dobříš). Ostatně "obsah" území 30 minut od radnice má dokonce v žebříčku vlastní Index silniční sítě – zde se Broumov umístil na 204. místě (za ním už pouze Jeseník a Valašské Klobouky, tedy další města v hornatém pohraničí dále od větších center).

Tato dojezdnost ovlivňuje i další indexy použité při hodnocení (dostupnost lékařů, lékáren, kin, supermarketů, bankomatů, restaurací, kin). To vše je bohužel dáno geografickou polohou Broumova a nelze s tím nijak "bojovat". K dobru si v Broumově můžeme přičíst, že do 30 minut autem máme ještě tři polská města (Nowa Ruda, Mieroszów a Radków), což by portfolio dostupných služeb samozřejmě rozšířilo, pokud bychom se v hodnocení neomezovali pouze na území Česka. A víme, že řada místních obyvatel některé služby v Polsku běžně využívá (supermarkety, restaurace, ...). Subjektivně bychom možná cítili, že Broumov by mohl být ještě lépe umístěný z hlediska kvality životního prostředí. V Indexu znečišťovatelů ho ale sráží vymezený 30 km okruhu kolem města, kde se podle evropského registru znečišťovatelů nachází hned několik polských podniků (Nowa Ruda, Walbrzych a okolí).

Zjevnou chybou autorů žebříčku je nezařazení broumovské nemocnice do výpočtů, což naprosto sráží hodnotu Indexu dojezdu do nemocnice. Broumovská nemocnice samozřejmě figuruje i v Národním registru poskytovatelů zdravotních služeb, ze kterého autoři vycházeli. Přestože jsme je na tuto chybu upozornili, nedočkali jsme se bohužel žádné reakce. Naopak reálný problém Broumova je v oblasti nezaměstnanosti, exekucí a hmotné nouze – ve všech těchto indexech se město umístilo na samém konci žebříčků a je zřejmé, že pokud chceme kvalitu života v Broumově zvednout, je nutné věnovat se právě této oblasti, jakkoliv to může být složité.

Jednotlivé indexy použité v žebříčku ale přinášejí i dobré zprávy. V Broumově je cenově dostupné bydlení, je zde dobrá kvalita středních škol (kam je nutné započítat kvůli dojezdové vzdálenosti 30 minut školy v Hronově a Teplicích nad Metují), vyhovující kapacita mateřských a základních škol a je zde omezený hazard – zde je Broumov na 1. místě v celém Česku společně s dalšími městy, kde je hazard úplně zakázaný.

Hlavní zprávou by ale mělo být to, že podobné žebříčky mohou sloužit k poučení, ale není možné je brát fatalisticky. Myslet si, že kromě Krnova, Vítkova, Karviné a Orlové se nikdy jinde než v Broumově nežije v Česku hůře, je nepochopením takového srovnávání. Česko není zemí extrémních regionálních rozdílů a platí, že hodnotný život se dá vést kdekoliv na jeho území. Kvalita života v daném místě je navíc ovlivněna celou řadou subjektivních faktorů a každý si může vybrat, co právě jemu vyhovuje nejvíc.